Termovize je v současnosti jednou z nejprogresivnějších metod zjišťování teplotních polí na povrchu materiálů. Jde při tom o měření intenzity infračerveného záření. Termovizní systém dokáže tuto energii zobrazit jako dvourozměrný barevný nebo monochromatický obraz tepelného pole. Ve stavebnictví se tato technologie používá pro určení míst v obvodovém plášti, kterými výrazněji uniká tepelná energie, jak vlivem tepelných mostů, tak v důsledku nesprávného provedení spár a styků. Termografie umožňuje stanovit tepelně technické vlastnosti obvodových plášťů budov a používá se jí při zjišťování skrytých vad staveb.
Co lze zjistit?
Termovizí lze detekovat nepřímo i praskliny ve zdivu, použitý stavební materiál a konstrukční prvky skryté pod omítkou a nepřímo tak pomůže statikovi v obtížném rozhodování. Termokamera již mnohokrát bezpečně odhalila skryté závady v elektroinstalaci. Termovizní kontroly elektrických rozvaděčů kontroly jsou vyžadovány některými pojišťovnami.
Základní podmínkou k definování teplotního pole na povrchu obvodové konstrukce je existence tepelného toku a splnění okrajových podmínek při měření. Termografické měření ve stavebnictví lze provádět v závislosti na klimatických podmínkách, zpravidla od listopadu do března.
Co znamená tepelný most
Jednou ze závažných skrytých vad jsou tepelné mosty, které mohou být příčinou velmi vážného poškození konstrukce. Vznikají jako důsledek nedbalosti nebo šetření na nepravém místě. Výrobky a materiály, které se mají při stavbě použít, totiž tvoří promyšlený (a propočítaný) systém. Pokud některé jeho součásti nahradíme neplnohodnotnými prvky, může dojít k problémům. Příkladem může být například nahrazení doporučovaných betonových překladů kovovými profily. Celé tepelné fungování konstrukce se tím mění a tepelný most nad oknem nebo dveřmi dostává svůj základ.
Tepelný most v místnosti se nejčastěji objevuje v rozích a znamená kondenzaci vlhkosti. Rizikovým místem pro vznik tepelného mostu jsou také místa, kde se střecha stýká se svislou obvodovou konstrukcí, překlady, krokve v podkroví a styk obvodových zdí a základu. S těmito kritickými body projekt musí počítat a přiměřeně riziko omezovat.
Vnitřní vlhkost může zničit izolaci
Vlhkost ale nemusíme vždy zaznamenat v interiéru – může totiž kondenzovat i uvnitř pláště střechy nebo jinde v konstrukci. Voda, která tam vzniká, pak mění fyzikální parametry tepelně izolačních vrstev, do nichž se dostane. Minerální vata pak ztratí hodně ze své izolační schopnosti a důsledkem je zmenšení tepelného odporu, další kondenzace vlhkosti a v podstatě řetězová reakce, která v důsledku nemusí způsobit „jen“ zhoršení tepelně izolačních vlastností konstrukce, ale v případě uhnití dřevěných prvků.
Novostavby – časté problémy pro termokameru
Technologie termokamery se nejčastěji vyžívá při problémech, které nastaly v novostavbách v prvních letech po jejich dokončení. Pokud se objeví porucha, hledá se viník a může dojít ke sporu s firmou, která stavbu realizovala. Pokud jde například o zjištění vlhkosti, často se uvažuje o špatně provedené střeše nebo jiné hydroizolaci. Teprve průzkum termokamerou a následná analýza ale ukáží, že příčinou problému je tepelný most a pak nastupuje praktické řešení – například dodatečné izolace apod.
Typické aplikace termokamery ve stavebnictví:
- kontrola tepelně-izolačních vlastností pláště staveb
- kontrola tepelně izolačních vlastností zařízení pro výrobu a rozvod tepla
- vyhledávání rizikových míst z hlediska požární bezpečnosti (kotelny, komíny, průmyslová technologie)
- kontrola provozního stavu elektrických rozvaděčů
- vyhledávání závad podpodlahového topení, bezpečná lokalizace místa uniku topné kapaliny
- optimalizace projektu z hlediska tepelné pohody a z hlediska optimalizace pracovního prostředí
Analýza údajů získaných termokamerou se využívá stále častěji. Tento prostředek hledání a řešení závad využívají instituce i soukromníci. Nejčastěji se zadává celkový posudek stavby, lze však objednat i dílčí průzkum. K objednávce dochází většinou v případě sporu mezi investorem a prováděcí firmou. Posudky s pomocí teromokamery provádí např. Ústav pozemního stavitelství Fakulty stavební VUT Brno. Náklady např. na kompletní posudek standardně velkého rodinného domu včetně analýzy se pohybuje kolem deseti tisíc korun.
