Jak odstranit tepelné mosty

Kvalita stavebního objektu jako celku závisí mimo jiné na kvalitě provedení detailů. Tato skutečnost je v běžné stavební praxi velmi často podceňována. Důsledkem toho jsou skryté vady, které mohou přejít do velmi nepříjemných poruch. Samostatnou skupinou v dílčích detailech tvoří právě tepelné mosty, které zpočátku nejsou patrné pohledem, ale poznáme je, jakmile se začnou projevovat například tvorbou plísní apod.

Představíme-li si stavební konstrukci jako homogenní stěnu, která má v každém bodě konstantní tepelně technické parametry, pak tepelným mostem rozumíme malé místo v této stěně, které vykazuje odlišné charakteristiky – odlišnou teplotu.
Nejčastější tepelné mosty
Jeden z nejčastějších tepelných mostů je styk vodorovné konstrukce (stropu, balkónové konzoly) s konstrukcí svislou (stěnou). Profesionální stavební systémy již tyto detaily mají vyřešeny například vkládáním tepelné izolace k pozednímu věnci (tepelně izolační věncovky) nebo požitím tzv. ISO nosníků, nicméně ani v tomto případě není stav zcela ideální. Vložená tepelná izolace o tloušťce 5 cm není schopna v tomto místě zabezpečit tepelných odpor stejný jako v přilehlé stěně. Dalším možným tepelným mostem jsou různé prostupy stavebních konstrukcí. Týká se to především střech. Na obrázku je znázorněn prostup nasávacího otvoru pro topné těleso.

Velmi často podceňovaným tepelným mostem jsou nadokenní překlady. Dříve často používané ocelové nosníky průřezu I jsou zcela nevhodné. I když v případě rekonstrukcí mnohdy jinou možnost nemáme, je nutné si uvědomit, že ocel je výborný vodič tepla. Bez doplňkové tepelné izolace lze předpokládat vznik povrchové kondenzace uvnitř konstrukce.
Existuje celá řada další kritických míst, ve kterých mohou tepelné mosty vznikat. Mezi ně patří problematika kotvících prvků hydroizolace plochých střech, rámy výplní otvorů apod.

Existenci tepelného mostu většinou nejsme schopni zaznamenat pohledem. Jedná se o skryté vady, které lze odhalit měřením povrchových teplot.
Pokud předpokládáme existenci tepelného mostu v konkrétním místě, můžeme povrchovou teplotu měřit bodově, a to buď kontaktně (chrom-niklovými teplotními odporovými čidly), nebo bezkontaktně (infrapyrometrem). Pro zjištění, zda vůbec tepelný most v konstrukci existuje, a stanovení jeho případné polohy je vhodné použít plošné měření. Ke zjištění povrchových teplot v ploše slouží termovize.
Na základě změřených povrchových teplot a známých okrajových podmínek (teplota a relativní vlhkost okolního prostředí, emisivita povrchu apod.) můžeme vytvořit matematický model konstrukce, ať už jednorozměrný, dvojrozměrný nebo trojrozměrný, a z něj vypočítat lokální tepelný odpor sledovaného místa.
Jak již bylo řečeno, odhalení tepelného mostu přímo souvisí se stanovením povrchové teploty konstrukce. Aby povrchová teplota vykazovala výkyvy svých hodnot v ploše, je nutná existence tepelného toku v konstrukci. Jinými slovy: čím větší je rozdíl teploty vnitřního a vnějšího vzduchu, tím zřetelnější budou plošné změny povrchových teplot kritických míst. Z uvedeného vyplývá, že měření má smysl provádět pouze v zimním období, kdy je tepelný tok v obvodových konstrukcích největší.

Jestliže tepelný most vykazuje velmi nízkou hodnotu lokálního tepelného odporu, dochází k poklesu vnitřní povrchové teploty obvodové konstrukce. Jestliže tato teplota klesne až pod rosný bod odpovídající vnitřním tepelně vlhkostním podmínkám, nastává povrchová kondenzace vodní páry. Povrchová kondenzace nastává, jestliže tzv. kritická povrchová vlhkost dosáhne hodnoty 100%. Nicméně si musíme uvědomit, že riziko růstu plísní nastává již při hodnotě kritické povrchové vlhkosti 80%.
Kondenzace vodní páry však může vznikat i uvnitř konstrukce, tedy nejen na jejím povrchu. Přítomnost kapalné vody v konstrukci má za následek změnu tepelně technických vlastností konstrukce. Obsah vody v porézních materiálech totiž extrémně zvyšuje jejich tepelnou vodivost, čímž se stávající tepelný most ještě znásobí. Kromě uvedeného mají tepelné mosty samozřejmě vliv na celkový tepelný odpor obvodové konstrukce a tím i na náklady na vytápění budovy.

Obecné řešení eliminace tepelných mostů neexistuje. Závisí pochopitelně na tom, co je příčinou tohoto mostu. Omezíme-li se na tepelné mosty vznikající v ploše obvodové stěny, pak může být za jistých okolností řešením kontaktní zateplení fasády. Při zateplování fasády je však nutno dbát na správnou volbu izolačního materiálu. Firmy zabývající se touto problematikou často ve svých podkladech uvádějí z reklamních důvodů hodnoty tepelné vodivosti izolantů až neuvěřitelné nízké. Tyto hodnoty jsme schopni potvrdit pouze v laboratorních podmínkách. Praktická tepelná vodivost bývá vyšší, a to zejména u nasákavých materiálů. V poslední době se na náš trh dostávají systémy vnitřního zateplení. Tato problematika je však mnohem širší, než umožňuje rozsah tohoto článku. Zde si pouze připomeňme, že vnitřní zateplení bývá často zdrojem dalších tepelných mostů.