Pouze část uživatelů ústředně vytápěných bytů se chová opravdu ekonomicky, k prospěchu své kapsy i celé otopné soustavy, aniž by způsobovali újmu své tepelné pohodě nebo dokonce svému zdraví. Nastaví ventily otopných těles tak, aby teplota v místnostech při zavřených oknech vyhovovala požadavkům na tepelnou pohodu, ale přitom nedocházelo k přetápění. Větrají intenzívně, ale krátce, aby nestačily vychladnout stěny místnosti a neuzavírají nikdy ventily "nadoraz", aby teplota v místnosti neklesla dlouhodobě pod hranici kdy vlhnou stěny a hrozí nebezpečí tvoření plísní.
Jak je náročné zvyšování teploty
Projektant ústředního topení provedl návrh tak, že výkon otopných těles v místnostech musí být v souladu s tepelnou ztrátou každé místnosti. Tepelné ztráty místností jsou v přímé úměrnosti s teplotním rozdílem mezi teplotou v místnosti a teplotou venkovní. To znamená, že každé zvýšení teploty místnosti vyžaduje určité zvýšení dodávky tepla otopným tělesem. Všeobecně platí, že na každý 1 °C nad nebo pod 20 °C je zapotřebí zvýšit nebo snížit dodávku tepla do místnosti o 6 %. Jmenovitý výkon otopného tělesa je dán jeho velikostí a okamžitý výkon potřebný k zajištění požadovaného okamžitého teplotního rozdílu mezi teplotou vnitřní a venkovní je dán rozdílem mezi teplotou vytápěcí vody přicházející horní trubkou od zdroje do otopného tělesa a odcházející spodní trubkou (zpátečkou) zpět k tepelnému zdroji. Přitom platí: Čím větší je teplotní rozdíl mezi vstupní a výstupní trubkou, tím menší je jeho okamžitý výkon.Příklad:
Při otevřeném ventilu naplno je dolní trubka téměř stejně teplá jako horní a otopné těleso pracuje na maximum. Uzavíráním ventilu se snižuje průtok vytápěcí vody otopným tělesem, ta se stačí ochladit předáním tepla do místnosti a odchází spodní trubkou chladnější zpět do tepelného zdroje. Zásadně - chceme-li provozovat topení ekonomicky, nastavíme režim otopného tělesa tak, aby mezi horní a dolní trubkou otopného tělesa byl znatelný teplotní rozdíl. To lze zjistit dotykem ruky.
Hospodárné vytápění
Tepelná pohoda je vedle potravy nejdůležitější potřebou člověka. Dodávka tepla k vytápění bytů a ohřevu teplé užitkové vody představuje asi 80 % dodávky veškerých druhů energií do bytu, takže i malá procentní úspora tepla představuje při dnešních cenách významnou finanční částku v rodinném rozpočtu. Při požadavcích 6 % zvýšené úhrady za vytápění na každý 1 °C je třeba uvážit jaké teploty jsou vhodné pro jednotlivé obytné místnosti. Na základě dlouhodobého sledování skutečných teplot v bytech jsou doporučovány následující poměry:obývací pokoj 22 až 24 °C
ložnice 16 až 18 °C
dětský pokoj 18 až 22 °C
Přetápění nebo dlouhodobé větrání otevřeným oknem vede jednak k nehospodárnému vytápění bytu a tím k vysokým finančním částkám za topení, jednak poškozuje funkci celé otopné soustavy, protože plně otevřené ventily otopných těles blíže ke zdroji "zkratují" potrubní systém topení a na vzdálenější otopná tělesa se potom zákonitě nedostává. Na základě bohatých zkušeností víme, že úspory v ekonomicky provozovaném otopném systému dosahují 10 až 30 % proti neměřenému a tím i neekonomicky provozovanému ústřednímu vytápění bytů, přičemž tepelná pohoda je na dobré úrovni. Uspořená roční částka při 20 % úsporách je u třípokojového bytu v panelovém domě asi 3 000 Kč.
(Zdroj: TZB-info)
