Co odhalí energetický audit

Jedním ze směrů, kterými se můžeme vydat je sledování domácí elektroniky. V domech a bytech jsme elektrickými spotřebiči zavaleni a je tedy jasné, že jejich spotřeba v energetickém rozpočtu domácnosti nebude zanedbatelnou položkou. Její hodnota závisí jednak na technických vlastnostech přístrojů, jednak na tom, jak se nimi nakládá. Vlastnosti dané výrobou a konstrukcí sice neovlivníme, můžeme ale mít o nich přehled při nákupu přístroje. Zjistíme je z energetického štítku, kterým musí být povinně označena většina elektrických výrobků (automatické pračky, bubnové sušičky prádla, pračky kombinované se sušičkou, chladničky, mrazničky a jejich kombinace, myčky nádobí, zdroje světla, klimatizační jednotky atd.).

Z energetického štítku se dozvíme o účinnosti výrobku, spotřebě energie, hlučnosti apod., nejpodstatnější informací je ale jeho zařazení do energetické třídy. Ta se označuje A až G, kdy třída A je nejúspornější, kategorie C a D představují průměr, kategorie F a G označují nehospodárné spotřebiče. V současnosti je u nás např. u chladniček dokonce zakázáno prodávat na trhu výrobky horší než kategorie D, naopak zde byly zavedeny dvě kategorie pro nejúspornější výrobky, označené A+ a A+.
Pro představu o spotřebě energie v domácnosti lze porovnat jednotlivé spotřebiče a jejich energetickou náročnost.

 

60W žárovka, 6 hod. denně	131 kWh/rok
Pračka energ. třídy C, čtyři praní za týden	275 kWh/rok
Pračka energ. třídy B, čtyři praní za týden	231 kWh/rok
lednička 180 l, energ. třídy C	237 kWh/rok
elektrický sporák	1 460 kWh/rok
Televize s klasickou obrazovkou 400 W v provozu 5 hod./den	730 kWh/rok
LCD televize s příkonem 250 W v provozu 5 hod./den	456 kWh/rok
video s příkonem 100 W v provozu 1 hod./den	37 kWh/rok
vysavač, žehlička, fén	500 kWh/rok

 

  (V některých kategoriích jde o hrubý odhad průměrných hodnot, které se mohou výrazně lišit podle životního stylu jednotlivých uživatelů)

Co můžeme ovlivnit

Spotřeba jednotlivých přístrojů ale není konstantně dána, můžeme ji totiž ovlivnit i způsobem, jakým s nimi budeme zacházet. Nečekané množství elektrické energie lze ušetřit, pokud neponecháme přístroje v režimu stand by (viz dále). U klasického televizoru tak lze uspořit značnou část energie. Také při osvětlování můžeme dosáhnout úspor: pokud osvětlovací tělesa umístíme s rozmyslem a nebudeme svítit „z hlubin“ pokoje.
Jiným úsporným opatřením je nabíjení akumulátorů, které bychom měli nabíjet bezprostředně před používáním, toto opatření uspoří 20 % energie. Z tabulky vidíme, že jedním z „nejhladovějších“ spotřebičů je lednice, zvlášť pak v kombinaci s mrazničkou. I její provoz bude levnější, když nebude umístěna v nejteplejším místě interiéru (vedle sporáku, u topení…). Její spotřeba bude nižší v chladnějším prostředí – pokud se tedy neobejdeme bez ledničky vedle sporáku, musíme vědět, že si za toto pohodlí musíme připlatit.
Wattmetr ledacos odhalí
Pro lepší představu o spotřebě elektrické energie domácnosti je dobré vyzkoušet wattmetr – poměrně jednoduchý měřicí přístroj, který umístěný mezi zdroj energie a spotřebič ukáže aktuální hodnotu spotřebovávané energie. Při jeho použití můžeme zjistit nejen standardní provozní nároky našich elektrických pomocníků (a bavičů), ale i to, na kolik nás přijde to, že jsou „vždy připraveni“ sloužit, tedy za tzv. stand by provoz.
Velká část domácích a kancelářských elektrospotřebičů totiž odebírá proud, i když je vypnutá. Jde hlavně o elektroniku: televize, videa, satelitní přijímače, hi-fi věže, počítače a tiskárny, faxy, kopírky, ale i mnoho druhů lampiček. I tyto údaje bychom měli mít dostupné na štítku nebo alespoň v technické dokumentaci přístrojů, vzhledem k tomu, že nejde na pohled o extrémní čísla, zůstávají často nepovšimnuty. V dlouhém časovém úseku ale nejde ale o zanedbatelné hodnoty.

Pozor na stand by režim

Už při prvních pokusech s wattmetrem můžeme například zjistit, že naše klasická televize i v době, kdy má pouze temnou obrazovku, spořádá 5 wattů za hodinu, tiše odpočívající mikrovlnka 3 watty, ale třeba i lampička na halogen žárovku přes 5 wattů. Prostým násobením a sčítáním pak můžeme dospět tomu, že i nepříliš elektronicky rozvětvená domácnost za stand by „luxus“ ročně zaplatí něco mezi šesti a patnácti sty korun.
Kritické články a bouřlivé debaty na internetu zřejmě zaregistrovali i někteří výrobci, a tak se můžeme setkat s televizními přístroji, které pro stand by režim uvádějí hodinové hodnoty v desetinách W. Jako zajímavost můžeme také vnímat fakt, že v situaci, kdy v domácnosti spotřebovává elektřinu pouze TV ve stand by režimu, elektroměr tento odběr vůbec nezaznamená, protože jde o hodnotu pod hranicí jeho citlivosti.
 

Virtuální kalkulátor s přesnými informacemi

Zajímavé informace nabízejí různé internetové portály a poradenská centra. Již v samotných diskusích např. na stránkách www.ekowatt.cz lze najít odpovědi na mnohé otázky kolem domácích energií. Konkrétní odpověď na otázku, kolik stojí provoz té které domácnosti lze zase získat na stránkách Energy centra České Budějovice, které zpřístupnilo„Virtuální kalkulátor ECČB“, který naleznete na www.eccb.cz. Pomocí tohoto kalkulátoru si každý zájemce může formou „virtuální domácnosti“ projít jednotlivé místnosti svého bytu či domu a zaškrtnout v nich elektrospotřebiče, které se skutečně v jeho domácnosti nacházejí. U nich pak vyplní jejich příkon a dobu provozu, po kterou se spotřebiče v dané domácnosti používají. Pokud tato informace není známa, je možné zjistit příkon a spotřebu elektřiny daného spotřebiče pomocí wattmetru, který ECČB bezplatně zapůjčuje.
Virtuální kalkulátor ECČB propočte spotřebu jednotlivých spotřebičů za rok a vyhodnotí celkovou roční spotřebu elektřiny domácnosti v kWh. Po zadání sazby v Kč za 1 kWh pak kalkulátor vypočítá, kolik Kč činí celková spotřeba elektřiny za rok a pro srovnání ukáže, jaká by byla tato částka v případě „ideální“, tj. vzorové úsporné domácnosti. Dále kalkulátor zobrazí pět největších „žroutů elektřiny“ ve vaší domácnosti a upozorní vás, kde jsou největší rezervy v úsporách. Aby si mohl každý v klidu výsledek výpočtu prohlédnout a prostudovat, nabízí kalkulátor možnost vytisknout si přehled jednotlivých spotřebičů s jejich denní a roční spotřebou.
Pokud vychází veliký rozdíl hodnot mezi skutečnou roční spotřebou domácnosti a spotřebou „ideální“ domácnosti, je dobré začít realizovat kroky a opatření vedoucí k úsporám elektřiny. Pro inspiraci a poučení je možno si přečíst brožuru „Úspory elektřiny v domácnosti“, jež obsahuje návody, tipy a triky na úsporu elektřiny. Tuto brožuru vydalo v nedávné době ECČB a je zdarma ke stažení na www.eccb.cz, popř. ji ECČB na vyžádání zašle poštou.

Udržet „teplo domova“

Při hledání úspor samozřejmě nemusí jít pouze o elektřinu. Teplo patří k základnímu komfortu bydlení, ale pokud s ním nenakládáme správně, může se na energetických – a tedy i finančních – ztrátách domácnosti do značné míry podílet.
Z hlediska tepelných ztrát domu je velmi exponovaným místem střecha, a tedy i neobývaná půda a přilehlé prostory. Zvláště ve starších domech toto místo může znamenat velké úniky tepla. Pokud půdu nechceme adaptovat k bydlení a nebudeme svou pozornost orientovat na izolaci krovu, můžeme zvolit různé postupy izolace stropní konstrukce. I tady platí, že je lépe izolovat zvnějšku, tedy ze strany půdy, než dodatečnou izolaci „montovat“ ze strany interiéru.
U jednoduchých stropů v podstřeší lze použít např. sypanou tepelnou izolaci, která se dá lépe v omezeném přístupovém prostoru aplikovat. Na podlahu půdy nejprve pokládáme parotěsnou fólii a na ni se nasypává izolace, která je odolná proti vzdušné vlhkosti. Vhodným materiálem je např. rovnoměrně drcený polystyren (vrstva 15 cm), lze také použít materiál Climatizer, vyráběný z odpadového papíru, nasyceného kyselinou boritou a boraxem. Výhodou Climatizeru je technologie, která tento izolant umožňuje vyfoukat i do obtížně dostupných prostor. Materiál je za pomoci aplikačního stroje dopravován do půdního prostoru a zde je ho možno uložit do stávající stropní konstrukce nebo aplikovat volně pokud je půda nepochozí. Pro vstup do konstrukce postačuje například odtržení jednoho záklopového prkna a následně lze konstrukci vyplnit až do vzdálenosti čtyř metrů. Při aplikaci touto metodou je možno snadno měnit aplikovanou tloušťku izolace a zároveň izolovat bez tepelných mostů.

I okna mohou znamenat riziko

Všechny investice do izolace ale mohou zůstat bez účinku, pokud nezabráníme, aby teplo z interiéru unikalo jinými cestami. Nejčastějším problémem jsou stará, netěsnící okna, popřípadě okna bez dostatečných tepelně izolačních vlastností. Při výměně nevhodných oken se nevyplatí šetřit, náklady na dokonalejší výplně okenních otvorů se sice mohou vracet pomalu, není to ale nic proti tomu, když se okno stane příčinou trvalých energetických ztrát.
Pokud jde o únik tepla z interiéru, patří okna k nejrizikovějším částem budovy. Snížení ztrát tepla přes okna by proto mělo být jednou z priorit každého stavebníka, investora nebo majitele domu. Problém ale lze dobře „ošetřit“ i po dokončení stavby. Úplná výměna oken není vždy nutná, v některých případech je možné starší zachovalá okna jen repasovat.
Plocha okna je ze 70 % až 80 % tvořena prosklením. Pro snížení energetické náročnosti otvorových výplní je proto důležité řešit zateplení oken a dveří aplikací termoizolačního dvojskla. Tímto můžeme ušetřit až 60% tepla, které uniká okny, což je až 25 % celkových tepelných ztrát. Montáž skel je navíc výrazně levnější než výměna za okna nová. Kromě toho tato výměna sníží hluk až o 30 % a také případné rosení oken. Montáž je rychlá, bez bourání a následného úklidu a lze ji provézt bez narušení provozu v místnostech. Není přitom nutná výměna vnitřních žaluzií nebo venkovních rolet, což znamená další úspory.

Jak najít citlivá místa

Do hledání míst, kde vznikají energetické ztráty můžeme zapojit i moderní techniku. I dokonale vyhlížející izolace může mít skryté vady, a také při rekonstrukci domu je dobré znát jeho „slabá“ místa.
Ke zjištění netěsností staveb spolehlivě slouží metoda tzv. blower door testu. Zařízení pro tento způsob měření vzduchotěsnosti konstrukcí sestává z velkoprůměrového ventilátoru s proměnným průměrem ústí a  proměnným výkonem řízeným buď ručně, nebo automaticky. Ventilátorem osazeným v rámu s plachtou ve dveřích popř. okně v obvodové stěně se vyvolá postupně tlakový rozdíl a z tlaku na ventilátoru se stanoví průtok. Nejvhodnějším způsobem pro odhalení míst, kudy netěsnostmi uniká tepli, je termovizní kamera. Porovnání termografických snímků netěsná místa přesně identifikuje.
Termovize je v současnosti jednou z nejprogresivnějších metod nejen v případě netěsného pláště budovy. S její pomocí lze najít tepelné mosty – konstrukční vady, které způsobují únik tepla např. kvůli „ošizené“ izolaci. Termovizní systém dokáže unikající energii zobrazit jako dvourozměrný barevný nebo monochromatický obraz tepelného pole. Termovizí lze detekovat nepřímo i praskliny ve zdivu, použitý stavební materiál a konstrukční prvky skryté pod omítkou a nepřímo tak pomůže statikovi v obtížném rozhodování. Termokamera již mnohokrát bezpečně odhalila skryté závady v elektroinstalaci.