Stavění ze slámy má budoucnost

Stavba pasivního domu nesouvisí jen s důrazem na tepelně technické vlastnosti stavby, ale řada projektantů a investorů přemýšlí také o ekologické zátěži, kterou s sebou nesou stavební materiály: jejich výroba, doprava apod. Pro své domy proto často vybírají k přírodě šetrné materiály. Jedním z takových je sláma, která má ve stavebnictví tisíciletou tradici a v současnosti nachází další zajímavá uplatnění – například jako izolace v plášti domu. Pokud slámu nevyužíváme jako střešní krytinu ve formě došků, ale jako izolaci pláště domu, je zapotřebí, aby byla dodána ve formě balíků. Největší výhodou balíků je jejich cena. Slaměné balíky mají výborné izolační vlastnosti, které téměř dosahují kvality klasických izolací. Z hlediska produkce CO2 jsou neutrální, tak jako dřevo a při omítnutí hlínou pode výsledků testů dělaných v Německu splňují atest požární odolnosti devadesát minut.

Slámou se zpravidla vyplňuje dřevěná konstrukce, stěny se pak omítají hlínou. Balíky musí být spojeny např. kolíky, závitovými tyčemi, táhly a podobně, aby mohly být stlačeny a fixovány k základové konstrukci. Tento konstrukční způsob je často používán ortodoxními ctiteli přírodního stavění, kteří důsledně používají přírodních materiálů. Toto stavění má v sobě nenahraditelné kouzlo ve spojení s dotekem s přírodními materiály. Stavba je často i společenskou záležitostí, kdy se při stavbě setkávají ctitelé tohoto způsobu stavění. Proto se velmi často výstavba kombinuje s formou workshopů pro zájemce o slaměné a hliněné stavění. Stavba vyžaduje značných znalostí a zkušeností s těmito tradičními technologiemi. Velkou nevýhodou této technologie je velmi vysoká pracnost, která zvyšuje cenu stavby.

Nenosné konstrukce ze slaměných balíků využívají různých typů skeletů ze dřeva jsou také bez problémů akceptovány stavebními úřady. Principiálně se jedná o dřevostavby, které jsou modulově upraveny na rozměry slaměných balíků. Balíky jsou potom využity jako izolační výplň. Velkou výhodou je, že balíky je možno vkládat do skeletu i za nepříznivého počasí, protože nosný skelet domu se provádí včetně střechy v předstihu.Vzhledem k tomu, že balíky nejsou stlačovány jak u konstrukcí z nosné slámy, je vhodnější použít balíky které jsou lisovány na vyšší objemovou hmotnost. U balíků vkládaných do dutin nosného skeletu je možno odstranit provázky, tím se dutiny rovnoměrně vyplní a odstraní se tak riziko vnitřních dutin v místech stažení balíku provázky. Vhodným konstrukčním řešením je použití difúzně otevřených konstrukcí v kombinaci s vnitřní hliněnou omítkou, která vytváří příjemní mikroklima a současně vytváří akumulační vrstvu.

V současnosti se stavby, při nichž bylo využito izolačně-technických vlastností slámy, počítají na desítky a stavebníci již přicházejí s prvními zkušenostmi z vlastního bydlení. Je také pravděpodobné, že tyto zkušenosti budou inspirovat další investory. Aktuálně je v blízkosti Tišnova stavěn „slaměný dům“ v malé kolonii pasivních domů v rámci projektu Sluneční ulice, kterou realizuje firma Rigi (www.rigi.cz). Během léta zde právě v rámci workshopů a seminářů vznikala část konstrukce pasivního rodinného domu, u něhož izolaci stěn tvoří balíky slámy omítnuté hlínou. Vzniká tak dvoupodlažní dům pro rodinu s malými dětmy, který bude splňovat pasivní standard a bude kryt extenzivní zelenou střechou.

Při stavbě se většinou používají balíky z místních zdrojů, odpadá tedy náročná, životní prostředí zatěžující doprava. Pro správný efekt využití slámy je alee nutné dodržet určitá pravidla. Základem je, aby sláma byla suchá – musí se tedy při skladování i během vlastní stavby dbát na to, aby nenavlhla. Také se nemusí vyplatit spoléhat na to, že se bude izolovat stavba slaměnými balíky koncem léta po sklizni. Deštivé léto pak může zkomplikovat stavbu. Ideální stav je mít balíky z předchozí sklizně, které jsou uskladněny pod střechou a mají ještě také možnost dosýchat. Uskladnění pod širým nem pod plachtou je poměrně rizikové, sláma ostrými hroty často prorazí plachtu a zatečení vody pak balíky lokálně znehodnotí.