Příčiny poruch tepelných izolací:
· chyby v projektech a navrhování konstrukce
· nesprávně zvolený materiál nebo nedodržení jeho kvality
· vykonávání prací bez jakéhokoliv projektu nebo teplotechnického propočtu
· nekvalitní realizace celé střešní konstrukce
Havarijní stavy střešních konstrukcí často způsobuje více příčin najednou. Ty mohou mít za následek závažné chyby, které částečně nebo úplně eliminují funkci tepelné izolace ve skladbě střešního pláště. Problémem u šikmých střech jsou nejčastěji jejich hydroizolační vlastnosti, ať již jde přímé pronikání vody stékající po střeše, nebo o kondenzaci vlhkosti uvnitř střešní konstrukce. Tyto vady mohou být způsobeny jak chybami v projektu, tak při vlastní realizaci stavby.
Nejčastější poruchy
Ve střešním plášti nesmí docházet ke kondenzaci a pokud dojde ke kondenzaci, musí se kondenzát vypařit. Kondenzát v tepelné izolaci snižuje tepelný odpor (zvyšuje vodivost materiálu) a časem může dojít k znehodnocení celé střešní konstrukce.Příklady poruch:
· Protržení parozábrany v místě táhla - V neutěsněném místě dochází k pronikání teplého vzduchu do tepelné izolace, kde se vzduch ochladí a dojde ke kondenzaci a zavlhání izolantu.
· Prostup hydroizolační vrstvou není utěsněn - Dochází k zatékání kondenzátu po prostupu do tepelné izolace a interiéru
· Tepelný most v místě prostupu dřevěného trámu obvodovou stěnou - Dochází k pronikání studeného vzduchu trámem do interieru. Chybí tepelné izolování trámu.
· Chybné utěsnění parozábrany u stěny - V neutěsněném místě dochází k pronikání teplého vzduchu do tepelné izolace, kde se vzduch ochladí a dojde ke kondenzaci a zavlhání izolantu.
· Dotyk tepelné izolace a hydroizolační vrstvy - Hydroizolační vrstva musí mít spodní a horní odvětrání. V případě dotyku s izolací dochází k protékání kondenzátu do tepelné izolace.
· Nadměrná kondenzace a následná hniloba dřeva - Střešní plášť není odvětrán, chybí parozábrana a na bednění byla použita lepenka a eternitová krytina.
· Tepelný most – netěsnost mezi tepelnou izolací a krovem - Pronikání studeného vzduchu mezerou do interiéru a následně dochází ke kondenzaci a zatékání do interiéru
Nedostatečná tloušťka izolace
V mnoha případech se pod nedostatečnou tloušťku tepelné izolace podepisuje přímo investor, který se snaží šetřit náklady na výstavbu nebo rekonstrukci stavby. Neuvědomuje si však, že náklady, které na začátku ušetří, bude muset vícenásobně investovat do rekonstrukce a dalšího doplnění izolace. Tloušťka tepelné izolace by měla odpovídat požadavkům normy ČSN 73 0540 – Tepelná ochrana budov, v níž se stanovují doporučené hodnoty tepelných odporů.Nedostatečná tloušťka tepelné izolace může mít kromě tepelných ztrát za následek i vznik kondenzace na povrchu nebo uvnitř konstrukce (tab. 2), nadměrné přehřívání podstřešních prostorů v letních měsících nebo nedostatečnou akustickou izolaci proti vnějšímu hluku.
Vlhkost v izolaci
Do tepelné izolace se může vlhkost dostat dvěma způsoby: buď do konstrukce zatéká voda přes porušenou hydroizolační vrstvu střechy, nebo vlhkost vzniká kondenzací vodních par v konstrukci. Často se příčiny vzniku vlhkosti v izolaci zaměňují, což vede k nesprávnému lokalizování dané poruchy.Problém se zatékáním do střešní konstrukce je většinou zapříčiněn nesprávnou aplikací střešní krytiny nebo porušením některé z jejích částí. Takovou poruchu lze snadno řešit výměnou nebo opravou určitých částí střešního pláště. Závažnější a z hlediska opravy složitější je problém kondenzace vlhkosti ve vnitřní části střešního pláště.
Tepelné mosty
Tepelný most je jev, který má obvykle vyšší tepelnou vodivost než okolní prostředí konstrukce, proto se na jeho vnitřním povrchu projevuje pokles povrchové teploty více než na okolní ploše. Takový jev může způsobovat určité tepelné ztráty a ve vysoké míře se podílí i na tvorbě povrchové kondenzace. V místech s dlouhodobou kondenzací a minimální možností provětrávání se postupem času začnou tvořit plísně, které mohou negativně ovlivňovat zdraví obyvatel budovy.V konstrukcích šikmých střech se za tepelné mosty považují nosné krokve, které mají výrazně větší tepelnou vodivost než okolní tepelná izolace. Vhodným způsobem eliminace tepelných mostů je aplikace tepelné izolace ve dvou nebo ve třech vrstvách. Občas se v konstrukcích šikmých střech můžeme setkat i s nadkrokevním zateplením. V tomto případě je tepelná izolace umístěna nad krokvemi a zatížení střešní krytiny se na nosnou soustavu přenáší tenkostěnnými kovovými Z-profily.
Kvalitní práce je podmínkou
Ani soustředění se na všechny zmíněné oblasti ale nemusí vést k tomu, že získáme to, co jsme plánovali – tedy dokonale zateplené, ekonomicky funkční podkroví. Pokud je při výběru materiálů a dodavatele jediným kritériem nízká cena, může dojít na staré rčení, že „nejdražší stavba je ta levná“. To platí zvlášť pro zateplovací systémy, jež patří doskupiny výrobků, které musí být na trh uváděny jen po kladném posouzení shody se stanovenými požadavky a definovaným postupem – musí mít tedy podle požadavků zákona „prohlášení o shodě“!Ze zákona je přitom za výrobce zateplovacího systému považována i firma nebo řemeslník, který jej „na vlastní pěst“ zkombinoval z různých komponentů. Prohlášení výrobce o shodě se pak na takový improvizovaný systém nevztahuje a autorům takových řešení hrozí i postih.
