Intenzivně nebo extenzivně
Zelená střecha je sice jeden pojem, skrývá se ale za ním řada různých forem a typů. Můžeme například brát úvahu to, zda střecha souvisí s parterem – s přírodním okolím domu. Situace, kdy zeleň souvisle přechází na střešní prostor známe z měst, kde například část parku překrývá podzemní garáže, některé realizace rodinných domů tento princip ale využívají k dokonalému splynutí stavby s krajinou.Z hlediska zřizování a údržby zelené střechy můžeme rozdělit do dvou základních skupin – na intenzivní a extenzivní zelené střechy. Intenzivní typ charakterizuje silná vrstva substrátu, který je přizpůsoben pěstování trávníků, trvalek a dřevin. Jejich nároky na živiny, závlahu a údržbu jsou v tomto případě vysoké a střecha vyžaduje pravidelnou péči. Zato střecha může působit jako efektní barevný koberec. Extenzivní střechy jsou méně náročné na vrstvu zeminy i její složení, zásobení vodou a živinami je ponecháno přírodním koloběhům. Pro jejich osázení se hodí nenáročné rostliny, trvanlivé a konkurenceschopné rostliny jsou pouze ty, které jsou morfologicky a fyziologicky přizpůsobené extrémním podmínkám, hlavně nedostatku vody. Udržovací péče je pak minimální.
Péče podle typu zeleně
Extenzivní suchomilné zeleni stačí tenká vegetační vrstva (80 až 100 mm) bez hydroakumulační složky,údržba takové střechy pak spočívá hlavně v kontrole stavu dvakrát za rok. Na jaře prohlédneme a vyčistíme odtokové výpusti, odstraníme náletové zeleně, doplníme uhynulé rostliny a hnojíme, na podzim se opět provádí kontrola výpustí a odstranění všech rostlinných částí, které způsobují ucpávání odtoků.Intenzivní střechy se složitou skladbou rostlin se svým vzhledem prakticky neliší od běžného rostlinného povrchu a jsou v oblasti péče o zeleň mnohem náročnější. Střecha kromě substrátu obsahuje nad hydroizolací ještě drenážní vrstvu, která může sloužit i k akumulaci vody, poskytovat větší prostor pro růst kořenů a chránit hydroizolaci.
V intentivní zelené střeše má své místo i filtrační vrstva bránící vyplavování částic substrátu nebo hydroakumulační vrstvy do drenážní vrstvy. Povrch intenzivní zelené střechy často tvoří trávník, který vyžaduje stejnou péči jako ten na zahradě. Časem ale u takové zelené střechy dochází zejména v nižších vrstvách substrátu k rychlejšímu vyplavování vápníku a živin, které se projeví na postupném úhynu rostlin a začínají převládat nežádoucí druhy a náletová zeleň. Proto je nutné tomuto typu střechy věnovat zvláštní pozornost.
Údržba travnatých ploch vyžaduje
· pravidelné sekání trávníku 1× týdně v době s max. růstem i 2× týdně
· čištění trávníku od mechu 1–2× ročně
· doplňování kompostované zeminy 1× ročně vždy na jaře cca 1–2cm vrstva
· likvidaci náletových plevelů – průběžně
· provádění strojního provzdušňování (urychluje odnožování rostlin)
· podle potřeby odstraňování tlející trávy z navazujících ploch (chodníky, obsypy z kameniva)
Soustavnost se vyplatí
Údržba a „provoz“ intenzivních zelených střech je náročná jednak proto, že práce probíhají ve výšce, ale i proto, že je třeba — podle náročnosti střechy — soustavnost v péči. Je zapotřebí trvale porost udržovat ve funkčním stavu. Pokud rostliny hynou např. kvůli nevhodné volbě do stávajících klimatických podmínek, je často nutné vyměnit celou vrstvu rostlin i s částí substrátu. Porost je také třeba chránit před náletovým plevelem, který časem může původní vegetaci vytlačit. Nevhodná skladba rostlin pak vede k erozi střechy a k nutnosti obnovit její skladbu.Při péči o zelenou střechu je důležitá soustavnost. Firmy, které zelené střechy realizují, poskytují po určitou dobu záruční servis. Po jejím uplynutí ale starost o údržbu přechází na investora, který ale často péči zanedbává. Nejčastěji dochází k ucpání odtoků vody a přemokření střechy. To je příčinou problémů, které mají pro majitele domu často nepříjemné finanční dopady.
Zelená střecha bez hlíny!
Její podstatou je vytvoření souvrství vegetační střechy bez použití zeminy - substrátu. Na místo něj se používají pro tento účel speciálně vytvořené desky z minerální vlny. Tyto desky jsou výsledkem spolupráce firmy Orsil, s. r. o., Fatra, a. s., a Fakulty stavební VUT Brno. Doporučená skladba této vegetační střechy bez použití zeminy je vidět na obr. vlevo. Jako separační vrstva byla použita geotextilie, která zároveň slouží jako vrstva dilatační. Hydroizolační vrstva byla provedena z materiálu odolného proti prorůstání kořínků (Fatrafol 808). Drenážní vrstva je tvořena prostorovou smyčkovou rohoží z měkčeného PVC (Technodren 2015 S1). Hlavní změnou je však vytvoření vegetační vrstvy z desek z minerální plsti. V době zkoušek, před asi 10 lety, byla tato vrstva vytvořena deskami značky Orsil Agro v tloušťce 100 mm, které byly přímo osázeny suchomilnými a nenáročnými rostlinami jako jsou např. traviny, skalničky, pnoucí dřeviny (břečťany) a sukulenty. Krycí vrstva z mulčovací kůry či zahradnického substrátu v tl. 20 mm pak už jen doplnila celou skladbu a zajistila počáteční ochranu při zakořeňování rostlin.Tepelně technické vlastnosti
Takto vytvořená střecha byla v průběhu 4 měsíců zkoušena a dosáhla velmi výrazných výsledků. Měřeny byly teploty vždy na ozeleněné a původní neozeleněné části střechy, a to v zimním i v letním období.I když v období extrémně teplých dnů (21. - 22. června) dosáhla průměrná teplota na vnějším povrchu izolace 36,5 °C, nepřekročila teplota na vnitřním povrchu stěny 27 °C. Tepelná izolace tak zabránila akumulaci sluneční energie během velmi teplého dne do nosné betonové konstrukce.
Naopak v zimním období při průměrné teplotě venkovního vzduchu -3,4 °C, kdy byla průměrná teplota na vnějším povrchu neupravené části střechy 2,3 °C, měla teplota na stropě pod upravenou konstrukcí průměrnou teplotu 5,6 °C. Zajímavé pak bylo zjištění, že rozptyl teplot na vnějším povrchu ozeleněné střechy je mnohem menší než u neupravené konstrukce a než rozptyl teplot samotného vnějšího vzduchu.
Lze tedy shrnout, že ozelenění střechy pomocí desek z minerální vlny mělo příznivý vliv na tepelně technické vlastnosti střechy a bylo by velmi zajímavé prohloubit znalosti o tomto typu střechy v závislosti na vysokých požadavcích pro nízkoenergetické a pasivní domy. Tato zelená střecha totiž působí nejen jako tepelný izolant, ale zároveň sdružuje vlastnosti hlukového izolantu či dobré protipožární vlastnosti.
(S použitím materiálů VUT Brno)
