Pasivní dům pracuje s teplem
Už dispozice pasivních domů je úsporná – platí, že plocha stěn vystavených povětrnostním vlivům je co nejmenší. Na severní stěně je minimum oken či dveří, na jižní se zase dům otevírá prosklením slunečnímu záření.Nejdůležitější součástí systému, který má teplo udržet v domě, je samozřejmě tepelná izolace, která se u pasivních domů umisťuje na nosné části konstrukce kolem celého vytápěného vnitřního prostoru. Je třeba, aby všechny neprůhledné obvodové konstrukce byly dokonale izolovány. Pokud jde o materiál, nabízí se řada možností – lze vybírat z celé škály od běžných izolačních materiálů (minerální a skelné vlny, polystyren…) až po ekologické a netradiční (sláma, ovčí vlna). V závislosti na použitém materiálu jsou tloušťky izolací 200 až 400 mm.
Také zdravotní aspekt
Život v pasivním domě neznamená pouze úsporu nákladů na vytápění, ale můžete také počítat s tím, že se zbavíte většiny svých zdravotních problémů. Zařízení, které pracuje i v noci, filtruje vzduch a tím ho zbavuje škodlivých nečistot a prachu.Díky tomu, že stroj přivede vždy přesně tolik vzduchu, kolik potřebujete, se nemusíte bát plísní, které tak často trápí obyvatele rekonstruovaných panelových domů. Uvnitř domu potom pak dýcháte pouze čerstvý vzduch.
Pasivní dům má spoustu výhod:
· vyšší komfort života
· extrémně nízké náklady na vytápění
· stálý přívod čerstvého vzduchu
· netvoří se průvan
· vysoká tepelná pohoda v místnosti
· příjemné teploty v zimě i v létě
Úspora tepla
Pasivní dům ročně spotřebuje maximálně 15 kilowatthodin na metr čtvereční vytápěné plochy. U běžné ho rodinného domu, který má podlahovou plochu kolem 120 metrů čtverečních to dělá 1800 kilowatthodin. Pro vytápění místnosti o velikosti 20 metrů čtverečních stačí 200 wattů, pro porovnání tepelný výkon člověka v kliduje 80 wattů, výkon stolního počítače 250 wattů. Můžete sledovat, jak neustále rostou ceny energií a zůstat v klidu, protože Vy se bez nich téměř obejdete.
Definice pasivního domu
Pasivní domy se v českých normách objevily ještě mnohem dříve než byl na našem území vůbec nějaký postaven. Norma ČSN 73 0540 jej popisuje následovně:"Pasivní domy jsou budovy s roční měrnou potřebou tepla na vytápění nepřesahující 15 kWh/(m2a). Takto nízkou energetickou potřebu budovy lze krýt bez použití obvyklé otopné soustavy, pouze se systémem nuceného větrání obsahujícím účinné zpětné získávání tepla z odváděného vzduchu (rekuperací) a malé zařízení pro dohřev vzduchu v období velmi nízkých venkovních teplot. Navíc musí být dosaženo návrhových teplot vnitřního vzduchu po provozní přestávce v přiměřené (a v projektové dokumentaci uvedené) době. Současně nemá u těchto budov celkové množství primární energie spojené s provozem budovy (vytápění, ohřev TUV a el. energie pro spotřebiče) překračovat hodnotu 120 kWh/(m2a).... "
Norma dále dělí budovy s nízkou energetickou náročností obecně na domy nízkoenergetické a pasivní. Hraniční hodnotou pro nízkoenergetický dům je v České republice 50 kWh/(m2a), například v Německu je za nízkoenergetický považován již dům na úrovni 70 kWh/(m2a), avšak je zde také požadavek aby tohoto standardu dosáhla každá novostavba.
V zahraniční literatuře je také možné najít termín nulový dům (dům s nulovou potřebou energie). Těchto parametrů však většinou není dosaženo pomocí výrazného zlepšení tepelné izolace, ale např. navýšením plochy fotavoltaických panelů. Za nulové domy jsou považovány již s potřebu tepla menší než 5 kWh/(m2a).
Dalším navýšením vnějších tepelných zisků je možné dosáhnout i takového stavu, kdy je možné kompletně pokrýt potřebu domu a ještě dodávat elektrickou energii nebo teplo do rozvodné sítě. Zde je používán termín dům s přebytkem tepla v zahraničí Energie-plus.
